Administrativní objekty

Brumlovka Centrum objekt Alpha Microsoft

Autorský tým:

Jan Aulík, Jakub Fišer, Veronika Müllerová

Projekční tým:

Jan Kučera, Alena Jandová, Martin Zelenka

Hlavní inženýr projektu:

Zbyněk Ransdorf

návrh interiéru:

ARWEN, s.r.o.

investor/developer:

Passerinvest Group

Fotografie:

Ester Havlová, Radek Plíhal, Jan Kroupa, archiv atelieru

Realizace:

6/2002 - 12/2003

Popis projektu

ALFA byla navržena a postavena, stejně jako další budovy Brumlovka Centra, podle urbanistického plánu tohoto území z roku 1993. Ten definoval v širším území vymezeném ulicemi 5. května, Baarova a Michelskou způsob zástavby pro specifický střední prstenec města v blízkosti liniové stavby – magistrály. Urbanistické schéma je navrženo napříč obvyklými kategoriemi blokové a solitérní zástavby. Hmoty jednotlivých objektů jsou ve vzájemně pevných geometrických vztazích a vytvářejí dohromady tvary velkých neuzavřených bloků s vnitřním prostředím, zelení a parkováním. Budova staré sportovní haly Brumlovka je ponechána v rámci areálu beze změn jako jeho součást s parkovými úpravami začleňujícími ji do areálu.
Koncepce budovy ALFA víc než u ostatních objektů v Brumlovka Centru je ovlivněna velmi kapacitními komunikacemi – Vyskočilovou a ulicí 5. května; Ulice 5. května se sjezdovou rampou má zcela dálniční charakter a v ostrém úhlu křížení s ulicí Vyskočilovou vytváří pří různé niveletě obou komunikací zbytkovou plochu jako typický průvodní jev neměstských liniových staveb. Právě vymezení se proti dálnici, proti tomu aby její linie určili obrys domu s nímž nikdy nepočítala bylo podstatné při hledání formy domu. Část objektu je pod zeleným svahem, který tvoří redukci mezi různými výškami a nezávislými liniemi domu a sjezdové rampy dálnice. Trávník na svahu dálnice, pod kterým je část domu. Je zde obecně redukcí mezi městským a neměstským prostředím.
Objekt ALFA je nejmenší z objektů areálu Brumlovka Centra. Je svojí kratší stranou posazen do ulice Vyskočilovy, odkud je hlavní vstup do objektu z ulice. Budova má tři podzemní a osm nadzemních podlaží. Poslední podlaží slouží z části i jako technické zázemí objektu, je zde také situována terasa a střešní zahrada. Střešní zahrada Alfy není konečně jen obvyklým výpočtovým řešením procenta zeleně pro úřady, ale skutečně místem kde se dá pobývat mezi trochu legračními jehličnany. Budova je kapacitně připravena v administrativní části na cca 960 osob. V suterénech jsou umístěny podzemní garáže a část technologických prostor. Podzemní parking je řešen jako spirála, je šikmý a sám tvoří rampu pro pohyb dolů.
Centrální vnitřní dvoranu prosvětlující vnitřní prostory objektu jsme navrhli poučeni protějším objektem „C“, kde jsme díky neodhadnutému způsobu myšlení nájemců tento prostor částečně ztratili (podél dvorany byly volné komunikační plochy, které byly nájemci uzavírány dodatečným zasklením). Konický tvar dvorany je volen z důvodu vedení světla do nižších podlaží.
Konstrukční systém je tvořen naprosto běžným železobetonovým skeletem s jedinou odlišností šikmých sloupů umožňujících stupňovitě posunovanou severní fasádu. Tato krátká fasáda tvořící portál objektu má složitější celoprosklený hliníkový plášť, další dvě fasády s horizontálními okny jsou jednoduchým řešením obloženy šablonami z titanzinkového plechu v podstatě klempířským způsobem. Jen pro ukončení tohoto obkladu na rozích fasád byly použity pro začištění přesnější panely z téhož materiálu.
Architektonické řešení interiérů je soustředěno na vstupní halu, prostor dvorany s café barem a jídelnou a společné prostory, kde jsou individuální řešení a prvky autorů objektu. Pronajímatelné kancelářské plochy jsou zcela univerzální volné dispozice určené pro různá řešení nájemců.