Administrativní objekty Bytové domy

Polyfunkční dům Zenklova

Autorský tým:

Jakub Fišer, Kristýna Zámostná

Autorská spoupráce:

Ondřej Černý, Markéta Janderová, Oleksandr Nebozhenko, Tugce Yilmaz

Developer/investor:

Real Treuhand Reality

Fotografie:

AI photography

Návrh stavby:

2017

Realizace:

2020-2022

Popis projektu

V této části dolní Libně mezi ulicemi Zenklovou, Koželužskou, Voctářovou a Vojenovou se tradičně do bloků regulovaný prostor prolíná nejen s fragmenty původní rostlé zástavby zdejšího židovského města, ale také se strukturou soudobých dostaveb území samostatnými solitéry. Toto vrstvení vytváří specifické prostupné území bez rigidního blokového schématu, blok vymezený uvedenými ulicemi má volnou do určité míry hybridní formu, městská struktura si tu ponechává prvky původní periferie.
Nároží na okraji tohoto „bloku“ (v místě nevyužívané plochy sloužící dočasně jako parkoviště), jehož dostavbu jsme navrhovali, má tak velmi různorodé sousedství: střetávají se tu intenzivní městský charakter Zenklovy ulice, periferní poetika Koželužské a poměrně výrazné architektonické formy novodobých solitérních bytových domů různého měřítka. Dům je proto navržen jako určitý převodník integrující nejednoznačný charakter místa, hmotou, podlažností a tvaroslovím komponovaný s ohledem na prostředí a průhledy, ke kterým je jeho konkrétní část orientována.
Hmota vyrůstá na půdorysu původních staveb, dům je v parteru prostupný, v symbolické rovině obnovuje formou pěší cesty historickou stopu zaniklé ulice Jirchářské. Poměrně členitý objem stavby je s ohledem na vizuální pestrost okolí záměrně sjednocen jednoduchým motivem střídajícím okenní pásy a výkladce ve stylizovaném výškovém členění, propisujícím na fasádu do Zenklovy její vnitřní náplň (obchodní plochy, kanceláře a dále ve vyšších podlažích bydlení) tak, jak to bylo obvyklé u „městských paláců“ z první poloviny minulého století.
Specifika tvaru pozemku a hmotového řešení dodala navíc domu jeden důležitý prvek, centrální schodiště. Namísto standardních neosobních schodišťových sekcí jsme v jeho těžišti navrhli velkoryse pojatou prosvětlenou dvoranu, která je autentickým středobodem stavby, místem umožňujícím vzájemná setkávání či jen každodenní zážitek z jejího prostoru: průhledy, tvarování a hry venkovního světla v něm tak mohou být pro budoucí obyvatele odkazem k poetice schodišť starých činžovních domů či imaginací zaniklých zákoutí původní staré Libně.