Zahradní altán III/1

Altán byl realizován v rámci výstavy Vystavovat architekturu, konané v Gočárově galerii v Pardubicích od 4/10/2025 do 22/02/2026. Následující text je autorská anotace z katalogu Vystavovat architekturu, vydaného v jejím rámci.

„Proč příležitostně vytvářím altány a další instalace ze dřeva? Protože v sobě spojují několik fenoménů, které mě nepřestávají fascinovat a které jsou, co se týče inspirace, myslím nevyčerpatelné: míra transparentnosti (být uvnitř i venku/ před i za), poetika takové struktury (světlo a stín, plné a prázdné…), její balancování mezi klasickou a fraktální geometrií. Plus je tu – přiznávám – také DYI fenomén. Rád je totiž sám realizuji, nebo se na tom alespoň podílím.
Zajímá mě i následný život takové stavby: jak dřevo patinuje, jak se mění. Používám, pokud to expozice dovoluje, nehoblované a neupravené dřevo. Povětrnost a čas, stejně jako užívání jej vyhladí samo. Objekty, které jsou venkovní, většinou brzy splynou s okolím a následně třeba i časem zmizí. V mezičase se něco zkroutí, něco vyměňuje… ve struktuře stavby se pak jako jizvy či šrámy projevují drobné poruchy či vysprávky – výraz jejího života…
Altán, který pro tuto výstavu vznikl, jsem původně navrhl jako formu recyklace starých trámů z krovu bouraného domu v jeho původní zahradě. K realizaci nakonec nedošlo, jeho model byl vystaven na výstavě 1920-2020 – Praha – Tokio: Vlivy/paralely/tušení společného, kterou tým Dana Merty připravil v r.2020 v Galerii Jaroslava Fragnera. Na této výstavě je nyní realizován v lehce modifikované formě.
Každý altán či přístřešek je určitou archetypální formou příbytku, jednoho z prvotních způsobů, jak vymezit prostor. Budu rád, když jeho návštěva umožní alespoň částečně zakusit něco z poetiky prostoru a z fenoménů, o kterých tu píši. Probouzet v lidech schopnost vnímat prostor a jeho poetiku je myslím jeden z úkolů vystavování architektury…