Administrativní objekty

Náměstí Winstona Churchilla

Autorský tým:

Jan Aulík, Tadeáš Matoušek, Veronika Müllerová, Jakub Fišer

Projekční tým:

atelier Promika (dopravní řešení), Monika Čížková, Pavel Nasadil

Vizualizace:

Břetislav Horák

návrh stavby:

2003

Popis projektu

Urbanistické řešení daného území vychází z charakteru městského prostředí této části města a jeho proměnlivosti v průběhu ulice Italské. Urbanistická struktura navrhované zástavby tuto proměnlivost vnímá jako základní motiv a dělí se na tři odlišné části. Odlišnost spočívá v kompaktnosti a podlažnosti zástavby, která je nejvyšší na rohu Churchillova náměstí a klesá se stoupající ulicí Italskou k Vinohradům.
Pro orientaci byly tyto části označeny A, B a C.
Studie byla zpracována ve dvou variantách. První je v souladu s koeficienty Územního plánu, druhá je kapacitnější a představovala by určité úpravy koeficientů Územního plánu.

Část A
Část A je nejexponovanější částí území, poloha v křižovatce ulic Seifertova a Italská je klíčová pro dotvoření Churchillova náměstí. Vymezení této části je určeno i územním plánem s funkcí SMJ odlišnou od zbytku území. Navržený multifunkční objekt obsahující kromě vestibulů metra obchodní plochy v nižších podlažích a kancelářské plochy ve vyšších podlažích dotváří prostor Churchillova náměstí. Plochy tvořící jeho hmotu jsou do značné míry reflexí existujících vztahů náměstí. Objekt je nakloněn do prostoru ulice Seifertova, což je umožněno výraznou rohovou pozicí, která má za cíl maximální uzavření dnes málo zřetelného prostoru náměstí a určité zúžení ulice Seifertovy. V tomto místě tato ulice (navíc s chystaným dopravním rozšířením) ztrácí normální městský charakter i tím, že další její průběh končí pod liniovými stavbami většího měřítka (železnice, magistrála). To se domníváme výrazné řešení nároží nasunuté ve vyšších podlažích do ulice Seifertovy koriguje. Maximální výška objektu v nároží, tj. 34,5 m, dosahuje k výšce římsy nižšího křídla Penzijního ústavu orientovaného do Churchillova náměstí. Kompozice objektu je složena ze dvou základních částí – z vyššího kompaktního krystalu administrativního objektu uzavírajícího prostor Churchillova náměstí (s kancelářskými plochami ve vyšších a obchodními plochami ve spodních podlažích) a objektu nižší podnože s obchodními plochami a parkingem. Objekt podnože má více variant s různou kapacitou. Protože územní plán zde předepisuje poměrně nízký koeficient KPP, byla tato část zástavby navržena tak, aby architektonický koncept fungoval při tomto nižším koeficientu KPP i při eventuálním zvýšení z G1 na H, které by zřejmě spíše odpovídalo městskému centru, a bylo by žádoucí o tuto úpravu požádat. Oba objekty v této poloze vytvářejí dostatečné rozptylové plochy při vestibulu metra i před obchodními plochami, a přes mírné sklony pěších ramp v malém „náměstí“ umožňují překonat výškové rozdíly obou ulic při nástupu do obchodní pasáže sousedního objektu B. Proměny kapacit při eventuálních úpravách KPP by potom spočívaly ve směně podlažnosti této podnože. Architektonické řešení této části by mělo být nejnáročnější z řešeného území, neboť se jedná o významný pozemek centra Prahy. Nový nárožní objekt vytváří dominantu celého pásu nově navrhované zástavby a dává charakter náměstí, které při předimenzovanosti meziválečné zástavby atmosféru náměstí plně nemá. Významnost objektu je umocněna jeho posazením nad stanicí metra a začleněním vestibulu do jeho prostor, současně to však znamená vyšší složitost multifunkční stavby. Hmota tohoto objektu je modelována do plynulé jakoby přírodní formy, ale s jasnými liniemi a zcela racionálním dispozičním řešením. Použité materiály ve vrstvení různých typů skel, obkladů a mezivrstev vytvářejí siluetu s různou transparencí obvodového pláště.

Část B
Část B je ve středu řešeného území a svým charakterem má předpoklady být nejkapacitnější částí řešeného území. Pozemek je charakteristický velmi dramatickým reliéfem s velkým rozdílem mezi úrovní stoupající ulice Italské a spodní částí pozemku. Tato skutečnost spolu s nově navrhovanou zásobovací komunikací (napojenou ve formě světelně řízené křižovatky do ulice Italské, vjezd ze Seifertovy ulice slouží pro ČD) zásadně ovlivňuje koncepci objektů struktury B, jejichž značná část objemu je pod úrovní ulice Italská. Tato pouze jednostranně osvětlená část objektu je využita multifunkčním objektem s vertikálním funkčním zónováním pro parking, obchodní plochy a plochy TZB. Obchodní plochy organizované podél pasáže shopping malla do 2 podlaží s výhodou využívající přístup z chodníku ulice Italské a současně přímé napojení na vestibul metra. V podlaží nad úrovní ulice Italské jsou zde už standardní administrativní plochy s vnitřním atriem. V hmotovém řešení je spodní část stavby pod ulicí Italskou s parkingy, shopping centrem a technickým vybavením podnoží pro dva administrativní objekty s oddělenými vstupy. Větší z nich (B1) je typickou kapacitní pronajímatelnou administrativní budovou se střední dvoranou, menší (B2) je charakterem buď sídlo jedné firmy nebo pro jednotlivé nájemce s menšími plochami.
Doplňkovou funkcí jsou sportovní plochy wellness centra.
Architektonické řešení struktury B je jednodušší a použité materiály jsou standardními pro danou typologii. Z pohledu od ulice Italské je důležité rozdělení do dvou nestejně velkých hmot s různými fasádami a posazení objektů B1 a B2 ustoupeně od ulice Italské, což vytvoří příznivý prostor před vstupy do obchodních ploch. Přes neobvyklý reliéf pozemku a překryv metra má tato zástavba předpoklady racionálního a ekonomického řešení (výhodou je neexistence jinak nákladných stavebních jam pro podzemní části objektů).

Část C
Oproti komplikovaným a specifickým pozemkům částí A a B je území část C běžným stavebním pozemkem. Nad plochou nádraží vysoko položená terasa charakteristická pro sousední Vinohrady i Žižkov umožňuje naprosto standardní způsob stavění. Na této části území jsme navrhli dvě varianty. První zcela v souladu s územním plánem – zde umisťujeme bydlení dle předepsaného poměru pro celou funkční plochu SVM zahrnující zástavbu B, C. Ve druhé variantě – zde navrhujeme jen v nejklidnější části bydlení, podél ulice Italské potom administrativní objekt a hotel. Druhá varianta by znamenala úpravu územního plánu kvůli nedodržení procenta bydlení. Urbanisticko architektonický koncept je pro obě varianty obdobný – jedná se o blokové schéma formulované soudobým způsobem ze tří samostatných objektů s obchodními plochami v přízemí do ulice Italské.